Maltézský psík
Maltézský psík
| Maltézský psík | |
|---|---|
Výstavní maltézský psík s neostříhanou srstí |
|
| † výška uváděna v kohoutku | |
Maltézský psík, někdy též maltézský pinč či maltézáček, je společenské psí plemeno původem z oblasti centrálního Středomoří z okolí ostrova Malta. Někdy je však původ uváděn v oblasti Jaderského moře a ostrova Mljet.[1]
Etymologie
Název plemene naznačuje, že pochází z ostrova Malta, protože přídavné jméno „maltese“ pochází ze semitského slova „malat“, které znamená útočiště nebo přístav. Tento semitský kořen se objevuje v celé řadě jmen přímořských míst; např. ve jménu jaderského ostrova Méléda, sicilského města Melita a také ostrova Malta.[zdroj?]
Historie
Předkové tohoto plemene žili v přístavech a přímořským městech centrálního Středomoří, kde lovili myši a krysy, které se nacházely ve velkém množství v přístavních skladištích a podpalubí lodí. První písemná zmínka existuje z roku 370 př. n. l., kde řecký spisovatel Kallimachos, dvorní básník Ptolemaiovců, tohoto psa označil jménem Canis Melitaeus.[2] Plinius lokalizoval původ plemene na Maltu a charakterizoval jej jako příjemného společníka místních dam.[3]
Aristotelés, který žil ve 4. století př. n. l., zmínil v seznamu psů známých v jeho době malé plemeno, jenž označil jako canes melitenses.[4] Římský básník Marcus Valerius Martialis napsal v 1. století n. l. báseň, ve které zmiňuje malého bílého psíka Issu jako přítele Publia.[5] Toto plemeno bylo známé také ve starověkém Římě a jako oblíbený společník vdaných žen byl oslavován básníkem Strabónem.[6]
Obrazy maltézských psíků od mnoha renesančních malířů ukazují tohoto malého psíka v salónech po boku nejkrásnějších žen své doby.[zdroj?] V 17. až 18. století se někteří chovatelé rozhodli vylepšit plemeno tím, že ho zmenší. Carl Linné v roce 1792 uvedl, že tito psi nakonec byli velikosti veverky.[zdroj?] Původní plemeno křížením s jinými plemeny např. pudlů a miniaturních španělů nakonec téměř vyhynulo.[zdroj?]
Dnes[kdy?] je plemeno rozšířeno a existuje až devět barevných variací, od bílých po barevné.[zdroj?]
Charakteristické rysy
Vyznačuje se bílou dlouhou rovnou srstí, která stále dorůstá, nemá podsadu, nelíná a nepáchne. Srst může mít až slonovinovou barvu a tolerují se i světle oranžové odstíny. Čenich musí být vždy černý, stejně jako tlapky. Ocas je nesen nad hřbetem. Výška v kohoutku se pohybuje od 20 do 25 cm, hmotnost 4–5 kg (někdy i méně). Držení těla je noblesní, psíci nesou hlavu vysoko a vznešeně.[zdroj?] Oči musí být velké, tmavé a kulaté. Tělo je spíše podlouhlé, obdélníkového rámce, s širokým hrudníkem a vysoko nasazeným ocasem. Pohybuje se lehce, elegantně. Pro maltézské psíky jsou typické velice rychlé kroky v klusu.[7]
Je inteligentní, přítulný, má rád děti a dobře se vychovává. Vzhledem ke své inteligenci a vztahu k lidem je někdy více než je obvyklé citově navázán na své majitele a rodinné příslušníky, takže vyžaduje relativně více péče, mazlení a pozornosti.[zdroj?]
Snese se s ostatními psy, kočky a jiná drobná zvířata ovšem zahání, ale neublížil by jim. Je také hravý psík a dobře vycvičitelný, je možné s ním soutěžit v agility nebo se zúčastnit výstav.
Feny zpravidla hárají 1-2 do roka, avšak krvavé skvrny mohou být nepatrné a minimální.
Na křik a tvrdé zacházení reaguje panikou a úzkostí.[zdroj?] Je velice učenlivý a bystrý. Bude šťastný kdykoli a kdekoli, pokud bude v náruči svých nejbližších. Přes svůj malý vzrůst má hodně elánu. Pro sport se však nehodí. Rád si hraje, zvládne i delší procházky, ale usedlý životní styl mu nedělá problém.[7]
Péče
Typické obtíže plemene jsou silné slzení, vytočený loket či vatovitá srst.[zdroj?] Okolí očí je potřeba také pravidelně ošetřovat, protože vytékající slzy zbarvují a slepují srst. Je vhodné jej denně kartáčovat, česat a pravidelně koupat.[zdroj?] Maltézský psík může být ostříhán nakrátko, v opačném případě mu naroste srst dlouhá a v takovém případě je o takovouto srst nutná zvýšená péče.
Vyřazující vady
Podle standardu Mezinárodní kynologické federace (FCI) jsou vyřazujícími vadami:[zdroj?]
- výrazná divergence nebo konvergence ploch hlavy
- úplná depigmentace nosní houby nebo nosní houba jiné barvy než černé
- podkus (dolní čelist kratší než horní)
- skvrna na rohovce
- úplná depigmentace očních víček
- chybějící ocas, zkrácený ocas, ať už přirozeně nebo uměle
- kadeřavá srst
- jakákoliv jiná barva než bílá, s výjimkou bledé slonoviny
- skvrny jiných barev, bez ohledu na jejich velikost